Putování ke hradu Buchlovskému a panstva jemu náležácému roku pána 2014, dňa jedenatricátého jak ho spísal a namalovau kronikár odílu vozú dvojkolových nohama postrkovaných kerí též velocipédisté zvaný sú.
Od vjeku trinástého trčí na vrchu skalnatém v zemi moravské hrad zvaný též Buchlovský. Mnoho a mnoho pánú sa vystrídalo na ňem a premnoho príbjehú odehrálo. Sláva jeho a vjehlas veliký donésel sa do ušú velocipédistú Mauackých . Tak opreli sa oni silnú nohú do pedálu kouových aby dopríli oku zvjedavému spočinút na tej kráse velebenej. Šuhaji a roby pevné nohy majú no také dálky aj tak šlapat nevládzú. Tak uznésli sa že veru radši až z Kopčan oni pojedú nech si tý nohy nezederú. Aj sa im veru do Hodonína nohama veselo betálma krúciuo, hepám veselo sa brblauo a chuapom tak isto. Co čert nesceu za Hodonínem zrázu zem hrbatá a nohama sa ledvaj prepletá. Na brbotaní už čas nezostáva lebo jazyk už sa do retázky zamotává.
Snád aj k pánbíčkovi sa nejedna duša obracá proč to trápení konca nemá. Prosba jejích byua zaráz vyslyšaná, znenadáňá u mlýna co Bukovanský sa vouá. Postaviu ho synek na památku otca svojého v roku pána štvrtého storočá dvacátého prvého. Aj veru zvelebili chuapi památku jeho jak sa má, pivama dokopy aj desácímá. Nohy čašké, huava zaráz prázdná, už sa im volajak na Buchlov šlapat nežádá. No co je vječší jak zvjedavost Záhoráka ked už sa z pelechu tak skoro ráno vytrepat má? Vidzet šecko nech može súsedovi o tem vyprávjat...
Tak sa radši na obrázky pokukajte a tých co tam byli sa opýtajte...a nezapomeňte, ked s nama druhý ráz nepújdete, nikomu o tem nic nepovíte...(o:
Od vjeku trinástého trčí na vrchu skalnatém v zemi moravské hrad zvaný též Buchlovský. Mnoho a mnoho pánú sa vystrídalo na ňem a premnoho príbjehú odehrálo. Sláva jeho a vjehlas veliký donésel sa do ušú velocipédistú Mauackých . Tak opreli sa oni silnú nohú do pedálu kouových aby dopríli oku zvjedavému spočinút na tej kráse velebenej. Šuhaji a roby pevné nohy majú no také dálky aj tak šlapat nevládzú. Tak uznésli sa že veru radši až z Kopčan oni pojedú nech si tý nohy nezederú. Aj sa im veru do Hodonína nohama veselo betálma krúciuo, hepám veselo sa brblauo a chuapom tak isto. Co čert nesceu za Hodonínem zrázu zem hrbatá a nohama sa ledvaj prepletá. Na brbotaní už čas nezostáva lebo jazyk už sa do retázky zamotává.
Snád aj k pánbíčkovi sa nejedna duša obracá proč to trápení konca nemá. Prosba jejích byua zaráz vyslyšaná, znenadáňá u mlýna co Bukovanský sa vouá. Postaviu ho synek na památku otca svojého v roku pána štvrtého storočá dvacátého prvého. Aj veru zvelebili chuapi památku jeho jak sa má, pivama dokopy aj desácímá. Nohy čašké, huava zaráz prázdná, už sa im volajak na Buchlov šlapat nežádá. No co je vječší jak zvjedavost Záhoráka ked už sa z pelechu tak skoro ráno vytrepat má? Vidzet šecko nech može súsedovi o tem vyprávjat...
Tak sa radši na obrázky pokukajte a tých co tam byli sa opýtajte...a nezapomeňte, ked s nama druhý ráz nepújdete, nikomu o tem nic nepovíte...(o:
Komentáre
Zverejnenie komentára